TPCA
Zpět na seznam

Rekonstrukce Ztracené uličky a okolních prostranství


  Grantový program
  Ochrana životního prostředí
  2010
  Kolín
  Město Kolín
  200 000 Kč

Ztracenou uličku Kolíňáci celá léta znali jako velmi nevábný kout. Přesněji řečeno spíše neznali, protože místo bylo natolik odpudivé, že tam většina z nich ani nevkročila. Náletové dřeviny, odpadky všeho druhu, neustálé vlhko a šero i ne zcela neoprávněné obavy, že tam člověk narazí na narkomana či opilce, udělaly ze Ztracené uličky prostor, kam se lidé často i vstoupit báli. Přitom se jedná o starobylé místo prakticky v centru v těsném sousedství městských hradeb. Díky našemu grantu se jej podařilo proměnit k nepoznání. Vznikla z něj romantická ulička ústící na malý vyvýšený travnatý prostor. Úzké uličce se dostalo vyčištění a zprůchodnění, zmizelo křoví i pařezy, cesta byla vysypána štěrkem, dobové lampy začaly dokreslovat příjemnou atmosféru. Bylo samozřejmě také třeba zrekonstruovat poničenou zeď, při čemž byla objevena a opravena zazděná kaplička nebo pec jednoho z domů historické zástavby. Oproti původnímu záměru přibyly na vysokých zdech, které uličku lemují, informační desky připomínající několik zajímavých a v některých případech podobně jako Ztracená ulička již téměř zapomenutých osobností spjatých s Kolínem a okolím. Když tvář na desce pohladíte, můžete prý získat některé z charakteristických vlastností dotyčných osobností. Najdete tam třeba desku vynálezce Josefa Poppera Lynkeuse nebo zápasníka Gustava Frištenského, samozřejmě také největšího z pierotů Jeana Gasparda Deburaua nebo malíře Zdeňka Rykra. „Přeji všem inspirativní průchod a nalezení takových vlastností, které Vás učiní šťastnými,“ řekl Bernard Million-Rousseau, výkonný viceprezident TPCA. Vzkříšením Ztracené uličky se toto místo vrátilo zpět do života obyvatel města, kteří získali prostor, kam je příjemné zajít, popovídat si a třeba se i něco dozvědět. Nebo si tudy jen bezpečně zkrátit cestu. Při vzpomínce na zapomenuté osobnosti se možná probudila i další trocha patriotismu.
Zhruba rok po zpřístupnění Ztracené uličky její příběh pokračoval. I na tento projekt jsme přispěli naším grantem. Přibyly desky dalších místních osobností a v sousedství uličky vznikl nový parčík s lavičkami, zelení, pódiem a dalším vybavením. Život uličky se tak provázal s umělecko-rekreační zónou podobně, jako tomu bylo před sto lety, kdy propojovala dnes už neexistující domy.