TPCA
Zpět na seznam

Příběhy našich sousedů


  Vzdělávání
  Kolín
  Post Bellum o.p.s.

Současná mladá generace už nemá žádnou osobní zkušenost s nedemokratickými režimy, které v naší zemi panovaly téměř půl století. Neví, jaké svobody a práva byly jejich dědečkům a pradědečkům brány, jak za ně bojovali, jakých nespravedlností se stali svědky i oběťmi. I proto dnešní teenageři považují současné demokratické a svobodné zřízení za samozřejmost. Nezisková organizace Post Bellum proto přišla s projektem pro žáky nejvyšších ročníků základních škol, v němž se na několik měsíců stali těmi, kteří mnohdy bolestné příběhy pamětníků nejen poslouchají, ale také zaznamenávají, zpracovávají a uchovávají pro další generace. Nebýt projektu, možná by tyto příběhy už nikdy nikdo neslyšel. Na zapojení do projektu slyšelo hned několik škol. Na mnohých, jako například v Pečkách, se hned od začátku vytvořila velmi pěkná atmosféra mezi učitelkou a týmem žáků. V Býchorech se tým rozhodl vyzpovídat prababičku jednoho ze zapojených žáků a zaznamenat její vyprávění z dob 2. světové války, její vzpomínky na nálety na Kolín, transport Židů do koncentračních táborů nebo po válce znárodnění velkého rodinného statku v Jestřábí Lhotě. Dědeček žáka byl kronikářem Býchor, takže děti dostaly i vynikající možnost porovnat vyprávění pamětnice se zápisy z kroniky. Kolínské školy si vybraly pamětníka Františka Teplého z Pašinky, který byl vězněn v pracovním táboře u Příbrami a v Jáchymově společně s nedávno zesnulým Augustinem Bubníkem. „Dalšími pamětníky jsou například Jindřiška Žofie Lichter, která ztratila v koncentračním táboře otce a sama zažila totální nasazení, nebo Miroslav Lapiš, který se účastnil stávek horníků proti sovětské okupaci,” doplnila Jitka Šimková, která projekt Příběhy našich sousedů v Kolíně realizuje. Celkem žáci spolu s učiteli a pracovníky Post Bellum vybrali 12 pamětníků a pustili se do práce rozhlasových nebo televizních dokumentaristů - natáčení vzpomínek pamětníků, digitalizace fotografií, pátrání v archivech a nakonec vytvoření rozhlasové, televizní nebo psané reportáže. Za pomoci odborníků se jim zároveň otevřela příležitost naučit se či zdokonalit své dovednosti v práci na střihu audionahrávek či videoreportáže. Zároveň se projekt zaměřil na mezigenerační propojování žáků základních škol s pamětníky, kteří mohou na jedné straně seznamovat mladou generaci se svými zkušenostmi z dob vlády totalitních režimů a současně lépe poznat dnešní mládež. Díky podpoře našeho grantového programu ve výsledku vznikají nahrávky, jež se stanou součástí největší veřejnosti přístupné pamětnické sbírky v Evropě www.pametnaroda.cz, kterou spravuje Post Bellum spolu s Českým rozhlasem a Ústavem pro studium totalitních režimů.